Postavy, které nejsou dokonalé

21. srpna 2016 v 18:37 | Kristýna |  Knižní doupě
Po ranním neúspěchu zkouším přidat článek ještě jednou. Opravdu doufám, že mi to tentokrát vyjde, nechtěla bych se s tím článkem psát potřetí... Asi by mě to pak už nebavilo.

Původně jsem do článku chtěla zakomponovat vše, co mám na knihách ráda jako jsou - vůně, anotace, obálka knihy a děj - nakonec jsem si ale říkala, že si z toho vezmu jenom jednu část, kterou jsem spisovala dnes ráno a tím tématem je přesně to, co Vám napovídá titulek článku.


Postavy, které nejsou dokonalé jsou skoro posvátné. U fanfictions jsem sama psala příběhy, v nichž jsem nechtěla upozorňovat na nedostatky postav, které jsem stvořila. Ono jsem se totiž neubránila tomu, abych nějakým způsobem popisovala sebe. Dříve jsem se na to, abych ve svých dílech psala tak, jaké to doopravdy, nedívala, jak se dívám teď o rok později, kdy jsem s psaním skončila. Je to zajímavý progres i po tom roce.
Nicméně jsem trochu odbočila od původního smyslu článku.

Postavy, které mají svým způsobem pohnutý osud jsou fascinující. Můžou být zkoušeny osudem, že jim autor naložil na bedra neskutečnou tíž osudu nebo jsou nemocní - je jedno, jestli jde o duševní nemoc nebo fyzickou.
Takové příběhy opravdu chytnou za srdce a přinášejí tak pohled do světa, který vídáme jenom v reportážích v novinách, když chtějí vzbudit zájem spoluobčanů. (Rozhodně nekritizuji, ono je to pro dobro věci. A znamení toho, že ještě v téhle době existují lidé, kteří jsou ochotní pomoci - je jedno jak - je opravdovým požehnáním. Takže to přeci jenom s námi nevypadá tak špatně, jak si myslím.)

Ve škole jsem měla moc ráda psychologii, která mi dala celkem hodně, a jsem jí fascinována. Ráda filozofuji a dívám se na věci z různých úhlů pohledu. Neříkám, že tomu rozumím, přeci jenom mám pouhé základy. Možná jednou jí půjdu studovat, ale tím si to pěkně zavařím, protože si sama pro sebe budu analyzovat postavy a to bude relativně nemilé.

Avšak díky základům psychologie a některým autorům, kteří se uchylují k tématům, o nichž se domnívají, že by je společnost měla vědět, jsem začala oceňovat postavy, které nejsou dokonalé. Jako příklad mluvící za všechny, bych mohla uvést sérii knih z pera Katy Evans, kde hlavní hrdina trpí maniodepresivní psychózou (bipolarita). Se stejnou anamnézou vystupuje v knize Všechny malé zázraky i Finch. Oba je spojuje jedna nemoc, přesto je to u každého jiné a mají jiný průběh. (Je to stejné jako u kaýdé nemoci, s níž se setkáme.)
Mohla bych vyjmenovávat další příklady, které jsem v knihách našla, ale to není vůbec správné a nebylo to v původním záměru článku.

V knihách, kde objevím hrdiny, kteří nejsou dokonalí, byť v mých očích jsou, spatřuji jistou berličku v pochopení jejich problému a nemoci samotné. Některé definice nemocí nejsou psány zrovna lehkým jazykem a stejně to nejlépe pochopíme na příkladu, který nám je předložen... a pokud nejsme zrovna prototypy samostudia bez konzultace, tak si můžeme některé pojmy a teminy techniky špatně vyložit.

V každém případě čím komplikovanější postava, tím zajímavější ke čtení. S každou další stránkou se dostáváte k samému jádru postavy, a to je to pěkné na čtení, ne? Porozumět postavám a dostat se až do samotného jádra jejich JÁ a tím zjistit, proč tak koná a jedná.
Tohle bychom u dokonalých postav vidět nemohli... I když... i dokonalé postavy mají své chyby, že?


A co Vy máte na knihách rádi?

Na viděnou u dalšího článku!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám v doupěti?

Ano. 88.2% (15)
Spíš ano. 0% (0)
Ne. 11.8% (2)
Spíš ne. 0% (0)
Vůbec. 0% (0)

Komentáře

1 world-of-infinity world-of-infinity | Web | 21. srpna 2016 v 21:57 | Reagovat

Asi před dvěma lety jsem četla o klukovi, co měl Aspergerův syndrom. A jak ty říkáš, s každou další stránkou jsem ho víc a víc poznávala, taky jak se těmhle lidem žije a snažila se jejich chování pochopit. Byla to asi moje první knížka s takovým hlavním hrdinou.
Jinak knížky miluju, před prázdninami jsem měla velkou pauzu, ale zase jsem se k nim vrátila a jako bych byla zase hned o něco veselejší. Aspoň jsem poznala jaké to je být bez čtení a asi bych nedokázala být "neknihomol." :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama